Zobrazují se příspěvky se štítkemKnižní klub. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKnižní klub. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 22. března 2016

Recenze - Temné šílenství

Temné šílenství - recenze

Autor: Wulf Dorn
Originální název: Dunkler Wahn
Počet stran: 384
Rok vydání: 2014 (originál 2011)
Nakladatel: Knižní klub

Anotace: Kytice růží bez odesílatele. Dárky před domovními dveřmi. Dopisy za stěrači... Neznámá žena zavaluje psychiatra Jana Forstnera milostnými vyznáními. Jan se zpočátku domnívá, že jde o nevinné horování některé z jeho bývalých pacientek. Potom ho však jistý novinář požádá o pomoc v případu psychicky narušené osoby a zanedlouho je publicista zavražděn. Jan poznává, že se dostal do hledáčku nebezpečné šílenkyně. A že jeho pronásledovatelka se nezastaví před ničím...

Určitě znáte případy, kdy se žena stala obětí nějakého stalkera, který jí neustále obtěžoval a sledoval. Zkusme si to otočit. Co takhle, kdyby psychicky narušená žena pronásledovala muže? Ano, to je ten příběh. 

Autor sympaťák :D
Psychiatr Jan Forstner dostává podivné obrázky a vzkazy od neznámé ženy, která si říká Jana (asi abychom se do toho ještě víc zamotali...). Problém nastává v okamžiku, kdy kvůli němu ubližuje a dokonce i zabíjí. A proč, z jakého důvodu? Ona tomu říká pravá láska a z nějakého důvodu si myslí, že jejich láska je oboustranná. Jana ale její láska děsí a nechce s ní mít nic společného. Ona se ale nedá, udělala by pro něj cokoliv.

Já osobně jsem si v knize opravdu našla své. Jedna postava psychiatr, druhá psychopat. Jan dostal obrázek, který vypadal jako by ho namalovalo dítě. Ale jenom z toho jednoho obrázku někdo dokáže vyčíst pocity a myšlenky autora obrázku už jenom z toho, že v pozadí jsou krávy, postava má červené šaty a tahů tužky, kterou to bylo namalováno. Z těchto částí knihy jsem byla nadšená úplně nejvíce, protože je to takový můj sen (psychiatrie je takový můj dreamwork).

Wulf Dorn je známý tím, že jeho konce jsou prostě skvělé. A já už po přečtení této jeho jedné knihy vím, že je to určitě pravda. Když na konci zjistíte, kdo je ta tajemná, násilnická a šílená Jana, pravděpodobně budete mít v obličeji jedno velké What?! :D Akorát mi přišlo, že i po rozuzlení nějaké věci do sebe nezapadli, ale klidně to může být mojí nepozorností. (protože když nejsem na nějakém klidném místě a jedu třeba v autobuse kolem reklamy na válenky, v polovině strany začnu přemýšlet o válenkách a můžu číst celou jednu stranu znova :D )

Ačkoliv se mi Temné šílenství líbilo, dám mu, vzhledem k tomu, co jsem tu psala, poměrně nízké hodnocení a to 4,6 hvězdiček. Na knize se mi totiž moc nelíbila, jak se občas vlekla kvůli tomu, že tam byli přidány kapitoly z pohledu jiných lidí, které byli z většiny zbytečné a zdlouhavé a víckrát se tam třeba už neobjevili. Myslím, že pohledy 4 nejhlavnějších postav by bohatě stačili a nebylo třeba tam dávat nějakých 10 dalších.

To je pro dnešek vše a já doufám, že se vám recenze líbila, protože jsem vám tu odhalila i kousek sebe a mého snu, který znají jen asi dva mí nejbližší lidi. (No, teď už to ví o pár desítek lidí víc, ale tady nehrozí to, že by mi to tu začal někdo rozmlouvat a říkat, že na to nemám). No nic, dost vážného kecání! :D Mějte se a smějte se! ♥
WeRonnie

pátek 20. listopadu 2015

Recenze - Dcera kostí a dýmu

Dcera kostí a dýmu - recenze

Autor: Laini Taylor(ová)
Originální název: Daughter of Smoke and Bone
Počet stran: 368
Rok vydání: 2012 (originál 2011)
Nakladatel: Knižní klub

AnotaceKarou je nadaná, krásná a tak trochu záhadná sedmnáctiletá studentka na pražské umělecké škole. Její tajemství nezná ani její nejlepší přítelkyně Zuzana. Ráda kreslí chiméry, fantastické bytosti, a nikdo netuší, že tato mytická stvoření jsou její rodinou. Přichází a odchází skrze portál za svým zvláštním posláním, kterým ji její pověřil čaroděj, který ji vychoval. Neví, že ji sleduje smrtelně nebezpečný a mrazivě krásný anděl, a válka mezi světy dobra a zla brzy vypukne.

Zkrácený děj: Karou žije dva dost odlišné životy. V prvním je obyčejná (tedy skoro obyčejná) studentka, která se pokouší nevyčnívat z davu. Když ale projde portálem, objeví se v druhém, zcela odlišném světě. Ve světě, kde pomáhá chimérám, které považuje za svojí rodinu. Chiméry jsou bytosti, jejichž tělo se skládá z částí lidského a zvířecího těla. Zkrátka napůl člověk, napůl zvíře. Karou žije celou dobu v nejistotě, jelikož neví kdo je. Jestli člověk, nebo chiméra. Nemá ani biologické rodiče, které by jí v tom mohli pomoct. Pak se ale portály po celém světě začnou uzavírat, znamená to snad, že už nikdy neuvidí chiméry, její rodinu? A kdo za to všechno může?

Bylo nebylo, anděl a ďábel se do sebe
zamilovali. A nedopadlo to dobře.
Hned ze začátku mě zaujala spojitost s Prahou. Karou studuje na pražské umělecké škole a je opravdu vtipné číst o tom, že její kamarádi mají jména jako třeba Zuzana, Kazimír nebo Františka. Vždyť kdo se v dnešní době jmenuje Kazimír? Myslím, že takových je tu opravdu málo. :D Nebo třeba to, že chodí do hospody na pravý český guláš. Ale celkově to spojení s češtinou a Českou republikou je opravdu zajímavé.

Už od začátku se Karouin příběh proplétá s dalším, o kterém nevíte v podstatě nic a až ke konci dojde k velkému BUM, všechno se spojí dohromady a já se zmohla jenom na velké AHA a pak zase takové ty výčitky, proč mě to jenom nenapadlo dřív. Však to znáte. :D Nicméně z toho propojení jsem neměla dvakrát velkou radost, ale to bylo kvůli tomu, že jsem si až moc oblíbila a vžila se do postavy Karou.

Závěr knihy byl dokonalý! Sice mi bylo dost smutno a byla jsem naštvaná jak to skončilo, ale skončilo to... reálně (dá se tohle říct o fantasy knize?). Zkrátka, dopadlo to tak jak mělo, ale vůbec se mi to nelíbí! Když jsem si pak zjišťovala informace o autorce, zjistila jsem, že Dcera kostí a dýmu je první díl z trilogie. Neumíte si představit jak jsem byla šťastná.

Doporučení a hodnocení: Řekla bych, že kniha je pro všechny, kdo není odpůrce fantasy knížek. V knize si určitě každý najde něco svého, co se mu líbit. Knize dávám 4,9 hvězdiček kvůli tomu, že se mi nelíbil ten konec, což by si asi zasloužilo ubrat víc, jenže mě se to tak líbilo, že je mi líto odebrat i tu jednu desetinu hodnocení! Takže tak. :D

Snad se Vám recenze líbila a doufám, že jsem někoho navnadila na to, aby si Dceru přečetl.
Přeju hezký víkend! :)
WeRonnie