Recenze - Will Grayson, Will Grayson

Will Grayson, Will Grayson - recenze

Autor: John Green, David Levithan
Originální název: Will Grayson, Will Grayson
Počet stran: 280
Rok vydání: 2016 (originál 2010)
Nakladatel: Yoli
Anotace (Databáze knih): zde

Will Grayson, kluk, který se stále utápí v depresích, který se chce zabít, který je gay. Už nějakou dobu si dopisuje s Izákem přes sociální sítě a začíná být alespoň trochu doopravdy šťastný, ale pak se ukáže, že to není žádný Izák, ale celou dobu to byla jeho "kamarádka".
Pak je tu druhý Will Grayson, říkejme mu t. d. w. g. (Ten Druhý Will Grayson), který je úplně odlišný od toho prvního Willa. t. d. w. g. je osamělý a nemá skoro žádné opravdové přátele. Vlastně má jen jednoho, Drobka, největšího gaye pod sluncem (né ale opravdu...).
Tihle dva ani nebydlí ve stejném státě, ale přesto se potkají. V sexshopu.

Nejdříve se musím vyjádřit k dvou hlavním postavám. Všude v komentářích i recenzích jsem četla, jak se někomu více líbil Will Grayson od Johna, někomu zase od Davida. A já jenom nechápu a doteď jsem ani nikde nenašla, čí Will je koho. Né opravdu, jestli to někdo na sto procent víte, určitě mi to napište, protože já opravdu nevím. Tak nějak mi ten Will, který se utápí v depresích sedí k Johnovi, ale těžko říct...

Co mě ale na knize nejvíce štvalo, bylo grafické provedení knihy. Tím nemyslím obálku, ale ten vnitřek. Velká písmena jste ta, hledali stěží. Uvozovky občas jako by neexistovali a dialogy vypadaly následovně.

já: proč?

t. d. w. g.: proč by jane pukla smíchy?

t. d. w. g.: tak to ti fakt nepovím.

Pak ale přišly části (tuším, že i tohle mělo odlišit autory, ale já stejně nevím, kdo co psal...), kdy jste v textu našly jak uvozovky, tak i velká písmena! Dále mě mátlo a vadilo to, že se každou kapitolu střídal jeden Will s tím druhým. Nikde totiž nebylo napsáno, o kterého Willa momentálně jde a já jsem se to dozvěděla až třeba po jedné straně díky místa, kde se nacházel. A aby to nebylo jednoduché, nestřídá se Will první s tím druhým ob jednu kapitolu, ale o jednom se mluví třeba dvě kapitoly a až pak se přesuneme k tomu druhému. Nevím, jestli to je pochopitelné z toho, co vám tu píšu, na co ale narážím, je to, že je to neskutečně zmatené!

Abych tu neříkala ale jen zápory, musím hlavně napsat, že kniha byla vtipná a zábavná. Homosexualita se tam samozřejmě vyskytovala často, ale v přijatelné míře (alespoň pro mě, protože já proti gayům nic nemám). Kniha Johna Greena nám opět připomněla, že láska je sice důležitá, ale pravý přátelé důležitější. Knize dávám 4,5 hvězd. Asi si říkáte, že je to hodně na to, že skoro v celé recenzi jsem vypisovala zápory, ale přeci nemůžu knihu soudit za to, že tam nejsou velká písmena a uvozovky. A když bych tohle přehlídla, kniha byla opravdu dobrá.

Snad se recenze líbila, protože tuhle knihu jsem dočetla ještě když byla škola (přesnější datum neznám :D) a už si to tak moc nepamatuji, vlastně bych si to nepamatovala skoro vůbec, ale už dříve jsem si napsala pár bodů, které bych měla zmínit. Jinak, tahle recenze je už 2 měsíce rozepsaná (nejsem si jistá, že jsem ráda, že blogger tyhle čísla zaznamenává :D ) a ani nevíte, jak jsem ráda, že jí mám konečně z krku! Užijte si zbytek dne!
WeRonnie ♥

Recenze - Nespavost

Nespavost - recenze

Autor: R. J. Johansson(ová)
Orig. název: Insomnia
Počet stran: 352
Rok vydání: 2014 (originál 2013)
Nakladatel: Yoli

Anotace: Sedmnáctiletý Parker se, jakmile usne, ocitá ve snovém světě toho, komu se naposledy před spaním podíval do očí. Už to nedokáže dále snášet a pomalu umírá vyčerpáním. Pak však potká Miu, v jejímž snu dokáže usnout. Mie začnou chodit anonymní e-maily, které jí nahání hrůzu. Spojí si je s jeho nevysvětlitelným chováním a začne se mu vyhýbat. Jak ji jen přesvědčit, že Parker není jejím nepřítelem? Originální a netradiční zápletka celý příběh žene neuvěřitelnou rychlostí kupředu. Napínavé, zajímavé čtení si udrží čtenářův zájem až do úplného konce.

Originální obálka
...Nevím jak Vás, ale mě
strašně děsí

Zkrácený děj: Přemýšleli jste někdy, co se asi zdá lidem které znáte? Ne? Parker tu možnost má. Vidí totiž vždy sen toho posledního člověka, kterému se upřeně koukne do očí. Má to jeden háček... Jeho tělo sice spí, ale jeho duše a mozek rozhodně ne, a právě po několika letech nespavosti, začíná umírat únavou. Když jednou v noci málem autem narazil do holky, kterou vůbec neznal, změnil se mu život. Poprvé po několika letech se totiž vyspal. Během několika dní zjistil, že ta holka, Mia, je ve městě nová a chodí s Parkerem do školy. Parker musí zjistit, jak je možné, že v jejích snech může spát. Mohla by mu totiž zachránit život.

Hned po té, co jsem se dozvěděla o této knize a přečetla si anotaci, jsem věděla, že si ji prostě musím přečíst! Začátek knihy byl opravdu skvělý, kdyby se ve stejném stylu nesl i zbytek knihy, byla bych nadmíru spokojená. Jenže tak to nebylo. Přibližně od strany 80 na mě začla kniha působit dost otřepaně a hlavně nudně. Jasně, když se několik let pořádně nevyspal tak chápu, že asi nebude mít uplně nejlepší náladu a bude dost podrážděný, jenže v tu chvíli jsem měla náladu na něco alespoň trochu veselého a rozhodně jsem nechtěla číst o jeho depresi. Ale nejvíc mi vadilo, jak se choval k Mie. Neustále jí pronásledoval a několikrát jí i ublížil, tudíž ho Mia začla nenávidět a bála se ho. On to jenom zhoršoval tím, že jí stále pronásledoval. Bylo to zkrátka dost sobecké, že jí pronásledoval a trápil ji jen kvůli tomu, aby se mohl vyspat.

Nicméně konec knihy mě opravdu překvapil! Stejně jako začátek knihy, byl závěr dobrý. Jak styl psaní, tak rozuzlení. Ten konec mě i přesvědčil, abych si přečetla další díl, tak doufám, že se to tam třeba zlepší.

Musím ještě zmínit to, že kniha evidentně vůbec neprojela korekturou. Možná si říkáte, že tohle bych nejspíš zrovna já neměla zmiňovat, jelikož tu také mám mnoho chyb. Jenže v knihách vás všechny ty chyby strašně ruší. Opravdu byla na každé dvoustránce alespoň jedna chyba, které jsem si všimla. Nejvíce mě dostalo, když se z nejlepšího kámoše, Finna, stal Fion.

Hodnocení: Knize jsem se rozhodla dát 3,4 hvězdy a to jen díky začátku a konci knihy, které byli opravdu dobré. Nicméně jestli vás opravdu zaujal námět, tak si Nespavost přečtěte, je totiž několik lidí, kterým se kniha opravdu líbila. Já bohužel mezi nimi nejsem, ale vy třeba budete. Popřípadě, jestli tu je někdo, komu se kniha líbila, tak mi názor určitě napište do komentářů, opravdu si to ráda pročtu. ;)
WeRonnie

Recenze - Spáleniště: Zkouška

Spáleniště: Zkouška - recenze

Autor: James Dashner
Počet stran: 344
Rok vydání: 2014 (originál 2010)
Nakladatelství: Yoli

Anotace: Labyrint byl teprve začátek. Nalezením cesty z labyrintu to mělo skončit... Už žádné hlavolamy. Žádné proměnné. A žádné běhání. Thomas byl přesvědčený, že když se jim podařilo uniknout, vrátí se on i Placeři ke svým dřívějším životům. Nikdo však ve skutečnosti netušil, do jakého života se vracejí. Země, sežehnutá slunečními erupcemi a spálená novým, krutým klimatem, se změnila v pustinu. Vláda se zhroutila – a s ní i pořádek. Rozpadajícími se městy teď bloudí „raplové“, lidé pokrytí hnisavými ranami, které infekční nemoc nazývaná erupce dohání k vražednému šílenství. Hledají, kde by našli další oběť... a potravu. Pro Placery běhání zdaleka neskončilo. Namísto svobody zjišťují, že mají před sebou další zkoušku. Musejí překonat Spáleniště, nejvíc sežehnutou část planety, a do dvou týdnů dorazit do bezpečného útočiště. A organizace ZLOSIN se postarala o to, aby uzpůsobila proměnné a nastavila šance v jejich neprospěch. Thomase čeká zkouška ohněm – skutečně přechovává někde v hlavě tajemství svobody? Nebo bude věčně vydán ZLOSINu na milost?

Zkrácený děj:
Několika Placerům se podařilo dostat se z Labyrintu. Mysleli si, že je konec. Konec všeho. Už žádné testování, žádné zabíjení. Ale ne, Labyrint byl pouze 1. fáze testování. Teď všechno začíná na novo. ZLOSIN dá Placerům jasný úkol. Musejí se dostat do Spáleniště a ujít 150 km na sever, kde je čeká "bezpečné útočiště". Placeři však nevěděli, co všechno stojí za Spáleništěm. Slunce, které vám můžete spálit kůži a všude kolem jsou Raplové, kteří je chtějí zabít. ZLOSINu však tohle nestačí.


Strašně jsem se těšila na to, jak všichni říkali, že 2. díl je ještě lepší a akčnější než předchozí díl. Právě proto mě Spáleniště trochu zklamalo. Kniha překypovala akcí v prvních několika desítkách stránkách a pak až na konci knihy, kde opravdu byla akce v každém odstavci a v každé větě. Jinak mi přišlo, že se v průběhu knihy nic nestalo. Nicméně, ano, musím uznat, že James Dashner má opravdu skvělý styl psaní, takže jestli u nás od něj ještě něco vyjde, tak si to určitě přečtu.

Ještě musím zmínit obálku, která je opět nádherná. Já osobně jsem čekala rok na to, než vyjde filmová obálka. No, dočkala jsem se, jenže teď mě musím další rok čekat na poslední díl. :D

Doporučení a hodnocení: Asi nemusíme říkat, ať si to přečtete, jelikož to určitě většina z Vás četla nebo viděla film. Ale tak co, prostě ,,, si to přečtěte :D A teď jdeme konečně na to hodnocení. Knize Spáleniště: Zkouška dávám 4,4 hvězdičky!

Tohle pochopí jenom ti, kteří četli knihu, ale musela jsem to sem dát, protože mi to příjde super :D

Tak jo, to by bylo pro dnešek všechno a jsem ráda, že jsem se po takové době rozhodla napsat další článek. Tak doufám, že se Vám líbil! :D
Mějte se a smějte se! (Bože, to je tak stupidní..)
WeRonnie

Recenze - Eleanor & Park

Eleanor & Park - recenze

Autor: Rainbow Rowell(ová)
Počet stran: 328
Rok vydání: 2014
Nakladatel: Yoli

Anotace: Romance ze školního prostředí, neobvyklá je v tom, že hlavní hrdinka není nejkrásnější holka na škole a její milý není nejúžasnější borec; ona je obyčejná, trochu při těle, on nenápadný kluk s částečně asijskými předky. Jejich zvolna se vyvíjející vztah překvapí je samotné a je líčený tak, že když se poprvé vezmou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře.


Tato kniha je psána z pohledu dvou hlavních postav. Eleanor a Parka. Eleanor je přesně taková ta podivínka, které se s někým ve škole nebaví a snaží se být neviditelná. To se jí ale ani trochu nedaří. Má sytě zrzavé vlasy, do kterých si splétá různé šátky, gumičky a náramky a je tak nějak.... tlustá. Její vzhled na okolí přímo řve, takže nemůže zůstat nepovšimnuta. Žije v chudé rodině s matkou a nevlastním otcem, kterého nenávidí, protože on má dost násilnické sklony a několikrát už na ní vztáhl ruku. Dokonce ji vyhodil z domu, kam se vrátila až po roce. Park je obyčejný Asijský kluk, který miluje komiksy. Je také poměrně osamělý a raději se drží zpátky od ostatních. Parka jsem si oblíbila, ale Eleanor mi tedy moc nesedla. Nelíbilo se mi moc to, jak se chovala. Nevím no, zkrátka mi nebyla sympatická, což je mi docela líto.

Abych řekla pravdu, kniha mě trošku zklamala. Očekávala jsem od toho mnohem víc. Čekala jsem větší romantiku, na kterou jsem se těšila a kvůli tomu jsem si také knihu přečetla. Nicméně u knihy jsem se pobavila a zařadila bych ji spíše do oddechového čtení. Kniha se odehrává v roce 1986, což nechápu, protože jediné, co tu dobu připomínalo je to, že používali Walkmany. Krom toho v knize se posmívali Eleanor, že je "ta tlustá chipmunčice Eleanor", jenže film Alvin a Chipmunkové 2 šel do kin až v roce 2009... :D Ještě tam bylo že koukali na nějaký film z roku 1999, jenže jsem už zapomněla jméno. Pardon, ale já to prostě musela napsat :D

Eleanor a Park. Přesně si
vybavuji tuhle scénu :(

Na konci knihy jsem brečela, ale né proto, že to skončilo smutně. Ale proto, že to neskončilo nijak. Byla jsem smutná z toho, že jsem nevěděla, jak to skončilo. Hodně lidí, co E&P četli říkají, že kniha by mohla být o ty dvě slova delší a já jsem s nima. Jen ty dvě slova! To by mi ke štěstí stačilo. Ten konec je napsaný tak, že to na Vás působí asi tak, že následuje ještě pár stránek, ale někdo Vám je musel vytrhnout, protože na konci není ani poděkování, nic! Přesto, že jsem hrozně naštvaná, autorku obdivuji za to, že tohle dokázala ve čtenářích vyvolat.

Eleanor :D :D Přesně takhle jsem
si ji při čtení představovala.

Ve většině knížek, co jsem četla a byli napsány ze dvou (a více) pohledů jsem se moc nevyznala. Často jsem musela několik stránek otočit, abych si vzpomněla, o kom se teď vlastně mluví. U Eleanor & Park ale ne. Kniha je totiž psána v erformě, takže to šlo vždycky díky osobám dobře rozeznat (Je to srozumitelné?). Bylo úžasné sledovat, jak se postavy během příběhu měnili a zlepšovali. Také se mi moc líbí obálka. V jednoduchosti je krása a já jsem ráda, že Nakladatelství Yoli nechalo původní obálku. Nejvíce se mi z obálky líbí ta bublinka :D


I přes ty chyby, co jsem Vám tu napsala, se mi kniha líbila, ale nenadchla mě tak, jak jsem myslela. Každopádně autorčin styl psaní se mi opravdu hodně líbil, takže plánuji, že si přečtu ještě nějakou její knihu. Eleanor & Park dávám 4,3 hvězdičky :) WeRonnie

Za poskytnutí recenzního výtisku vděčím e-shopu Arara.cz. Odkaz na knihu zde. Moc moc děkuji! :)

Recenze - Labyrint: Útěk

Labyrint: Útěk - recenze

Autor: James Dashner
Počet stran: 360
Rok vydání v ČR: 2014
Nakladatel: Yoli

Anotace: Thomas se probudí ve výtahu a nepamatuje si nic kromě vlastního jména. Vynoří se do světa, kde žije asi šedesát dospívajících chlapců, kteří se naučili přežít v naprosto uzavřeném prostředí. Každých třicet dní se objeví nový chlapec. Původní skupina je už na místě asi dva roky a marně se snaží uniknout labyrintem, který obklopuje jejich životní prostor. Už se vzdávají naděje. Pak se ale objeví dívka v bezvědomí a jejich svět se začne měnit...

Obálka: V tomhle ohledu se od ostatních liším. Přebal se mi líbí o dost víc než normální obálka. Ono, když máte knihu v ruce a díváte se na ni tak ta fotka co je za názvem knihy je taková moc barevná a nepřehledná. Takže jsem si myslela, že to jde špatně přečíst když to člověk nezná a hle! Moji spolužáci se samozřejmě ptali co to zase čtu a když jsem jim ukázala obálku tak pouze někdo to přečetl hned :D . No každopádně přebal je úžasný!

Děj: Thomas je další kluk, co se z neví odkud vzal v Labyrintu. Je obklopený dalšími 60 kluky, samý kluci, ani jedna holka. Každý kluk co se v Labyrintu objevil byl na tom stejně jako Thomas - bez paměti, bez jakékoliv vzpomínky. Začal se seznamovat s novým prostředím, když se stalo něco nečekaného. Nováčci "přijíždějí" jednou za měsíc. Pokaždé ve stejný den, jenže Thomas přijel včera. Druhý den začala řvát siréna. Byl tu další nováček. Jenže ještě nikdy se jim nestalo, že by ve dvou dnech po sobě přijeli hned dva lidi, a nikdy se nestalo. Jenže v ten den přijela holka! Navíc byla polomrtvá. Od té doby už nic nebylo takové, jaké dřív.

Hlavní postava: Hlavním hrdinou je tedy Thomas. Nemůžu o něm říct, že bych si ho zamilovala, protože mi ta jeho povaha a chování mi moc nesedla. Přijde mi, že je strašně nechápavej, všechno se mu musí říkat víckrát a hodně věcí mu nedochází. Ale v některých momentech byl zase super.

Můj názor: Kniha se mi moc líbila. Bylo teda trochu těžší se prokousat přes ten začátek, který mě moc nebavil ale je možné že to bylo kvůli škole a že jsem si ještě nezvykla na to, že mám tak málo času na čtení. Každopádně jsem moc ráda že jsem si to přečetla a taky se těším na film na který snad během příštího týdne půjdu. Potom napíšu něco jako Kniha vs. Film :)

Hodnocení a doporučení: Labyrint je opravdu úžasná kniha a já se už moc těším na další díl. Doporučila bych ho každému. Opravdu stojí za to se prokousat přes ten začátek protože potom už vás to pohltí. Kvůli tomu začátku bych knížce udělila tak 4,8 hvězdičky, ale ten konec si to vylepšil takže dávám plný počet hvězdiček. :)

Bonus - Fotky z filmu:

Thomas

 Doufám, že se Vám tato recenze líbila. A chtěla bych se Vás zeptat, jestli by se Vám líbil vždy nějaký ten bonus