
Autor: Wulf Dorn
Originální název: Dunkler Wahn
Počet stran: 384
Rok vydání: 2014 (originál 2011)
Nakladatel: Knižní klub
Anotace: Kytice růží bez odesílatele. Dárky před domovními dveřmi. Dopisy za stěrači... Neznámá žena zavaluje psychiatra Jana Forstnera milostnými vyznáními. Jan se zpočátku domnívá, že jde o nevinné horování některé z jeho bývalých pacientek. Potom ho však jistý novinář požádá o pomoc v případu psychicky narušené osoby a zanedlouho je publicista zavražděn. Jan poznává, že se dostal do hledáčku nebezpečné šílenkyně. A že jeho pronásledovatelka se nezastaví před ničím...
Určitě znáte případy, kdy se žena stala obětí nějakého stalkera, který jí neustále obtěžoval a sledoval. Zkusme si to otočit. Co takhle, kdyby psychicky narušená žena pronásledovala muže? Ano, to je ten příběh.
![]() |
Autor sympaťák :D |
Já osobně jsem si v knize opravdu našla své. Jedna postava psychiatr, druhá psychopat. Jan dostal obrázek, který vypadal jako by ho namalovalo dítě. Ale jenom z toho jednoho obrázku někdo dokáže vyčíst pocity a myšlenky autora obrázku už jenom z toho, že v pozadí jsou krávy, postava má červené šaty a tahů tužky, kterou to bylo namalováno. Z těchto částí knihy jsem byla nadšená úplně nejvíce, protože je to takový můj sen (psychiatrie je takový můj dreamwork).

Ačkoliv se mi Temné šílenství líbilo, dám mu, vzhledem k tomu, co jsem tu psala, poměrně nízké hodnocení a to 4,6 hvězdiček. Na knize se mi totiž moc nelíbila, jak se občas vlekla kvůli tomu, že tam byli přidány kapitoly z pohledu jiných lidí, které byli z většiny zbytečné a zdlouhavé a víckrát se tam třeba už neobjevili. Myslím, že pohledy 4 nejhlavnějších postav by bohatě stačili a nebylo třeba tam dávat nějakých 10 dalších.
To je pro dnešek vše a já doufám, že se vám recenze líbila, protože jsem vám tu odhalila i kousek sebe a mého snu, který znají jen asi dva mí nejbližší lidi. (No, teď už to ví o pár desítek lidí víc, ale tady nehrozí to, že by mi to tu začal někdo rozmlouvat a říkat, že na to nemám). No nic, dost vážného kecání! :D Mějte se a smějte se! ♥
WeRonnie
Pěkná recenze! :)
OdpovědětVymazatOd autora jsem četla Mrazivé ticho a to se mi strašně líbilo, ale ten konec mi fakt nesedl. Doma mám i tuto knihu, tak snad se k ní brzo dostanu :)
Děkuji! :) Aha, tak to seš první u koho čtu, že se nelíbil až konec, většinou je to naopak :D
VymazatZní to zajímavě - a jako studentka psychologie mám tendenci vyhledávat knihy s tématikou psychiatrických léčeben (a pak tiše v ústraní úpět co jsem si to vybrala za rizikový povolání, ehm :D) (toto brát s rezervou, ve skutečnosti neúpím)
OdpovědětVymazatJen ale nemám úplně důvěru v nějaký superzávěry učiněné na základě jednoho obrázku, podle mě je toho potřeba daleko víc, aby z toho člověk mohl něco vyvozovat. Mám trochu obavu, aby mě nerozčilovala nerealističnost příběhu. Ale co už, šanci tomu dám - nakonec je to pro mě atraktivní prostředí a u čeho jiného si má člověk odpočinout od psaní bakalářky než u thrilleru, že jo :D
Pěkná recenze a přeji hodně štěstí v cestě za vysněným povoláním :)
Děkuji moc za názor i za "přání"! :)
Vymazat