Will Grayson, Will Grayson - recenze
Autor: John Green, David Levithan
Originální název: Will Grayson, Will Grayson
Počet stran: 280
Rok vydání: 2016 (originál 2010)
Nakladatel: Yoli
Anotace (Databáze knih):
zde
Will Grayson, kluk, který se stále utápí v depresích, který se chce zabít, který je gay. Už nějakou dobu si dopisuje s Izákem přes sociální sítě a začíná být alespoň trochu doopravdy šťastný, ale pak se ukáže, že to není žádný Izák, ale celou dobu to byla jeho "kamarádka".
Pak je tu druhý Will Grayson, říkejme mu t. d. w. g. (Ten Druhý Will Grayson), který je úplně odlišný od toho prvního Willa. t. d. w. g. je osamělý a nemá skoro žádné opravdové přátele. Vlastně má jen jednoho, Drobka, největšího gaye pod sluncem (né ale opravdu...).
Tihle dva ani nebydlí ve stejném státě, ale přesto se potkají. V sexshopu.
Nejdříve se musím vyjádřit k dvou hlavním postavám. Všude v komentářích i recenzích jsem četla, jak se někomu více líbil Will Grayson od Johna, někomu zase od Davida. A já jenom nechápu a doteď jsem ani nikde nenašla, čí Will je koho. Né opravdu, jestli to někdo na sto procent víte, určitě mi to napište, protože já opravdu nevím. Tak nějak mi ten Will, který se utápí v depresích sedí k Johnovi, ale těžko říct...
Co mě ale na knize nejvíce štvalo, bylo grafické provedení knihy. Tím nemyslím obálku, ale ten vnitřek. Velká písmena jste ta, hledali stěží. Uvozovky občas jako by neexistovali a dialogy vypadaly následovně.
já: proč?
t. d. w. g.: proč by jane pukla smíchy?
t. d. w. g.: tak to ti fakt nepovím.

Pak ale přišly části (tuším, že i tohle mělo odlišit autory, ale já stejně nevím, kdo co psal...), kdy jste v textu našly jak uvozovky, tak i velká písmena! Dále mě mátlo a vadilo to, že se každou kapitolu střídal jeden Will s tím druhým. Nikde totiž nebylo napsáno, o kterého Willa momentálně jde a já jsem se to dozvěděla až třeba po jedné straně díky místa, kde se nacházel. A aby to nebylo jednoduché, nestřídá se Will první s tím druhým ob jednu kapitolu, ale o jednom se mluví třeba dvě kapitoly a až pak se přesuneme k tomu druhému. Nevím, jestli to je pochopitelné z toho, co vám tu píšu, na co ale narážím, je to, že je to neskutečně zmatené!
Abych tu neříkala ale jen zápory, musím hlavně napsat, že kniha byla vtipná a zábavná. Homosexualita se tam samozřejmě vyskytovala často, ale v přijatelné míře (alespoň pro mě, protože já proti gayům nic nemám). Kniha Johna Greena nám opět připomněla, že láska je sice důležitá, ale pravý přátelé důležitější. Knize dávám
4,5 hvězd. Asi si říkáte, že je to hodně na to, že skoro v celé recenzi jsem vypisovala zápory, ale přeci nemůžu knihu soudit za to, že tam nejsou velká písmena a uvozovky. A když bych tohle přehlídla, kniha byla opravdu dobrá.
Snad se recenze líbila, protože tuhle knihu jsem dočetla ještě když byla škola (přesnější datum neznám :D) a už si to tak moc nepamatuji, vlastně bych si to nepamatovala skoro vůbec, ale už dříve jsem si napsala pár bodů, které bych měla zmínit. Jinak, tahle recenze je už 2 měsíce rozepsaná (nejsem si jistá, že jsem ráda, že blogger tyhle čísla zaznamenává :D ) a ani nevíte, jak jsem ráda, že jí mám konečně z krku! Užijte si zbytek dne!
WeRonnie ♥