Recenze - Eleanor & Park

Eleanor & Park - recenze

Autor: Rainbow Rowell(ová)
Počet stran: 328
Rok vydání: 2014
Nakladatel: Yoli

Anotace: Romance ze školního prostředí, neobvyklá je v tom, že hlavní hrdinka není nejkrásnější holka na škole a její milý není nejúžasnější borec; ona je obyčejná, trochu při těle, on nenápadný kluk s částečně asijskými předky. Jejich zvolna se vyvíjející vztah překvapí je samotné a je líčený tak, že když se poprvé vezmou za ruku, připraví to o dech je i čtenáře.


Tato kniha je psána z pohledu dvou hlavních postav. Eleanor a Parka. Eleanor je přesně taková ta podivínka, které se s někým ve škole nebaví a snaží se být neviditelná. To se jí ale ani trochu nedaří. Má sytě zrzavé vlasy, do kterých si splétá různé šátky, gumičky a náramky a je tak nějak.... tlustá. Její vzhled na okolí přímo řve, takže nemůže zůstat nepovšimnuta. Žije v chudé rodině s matkou a nevlastním otcem, kterého nenávidí, protože on má dost násilnické sklony a několikrát už na ní vztáhl ruku. Dokonce ji vyhodil z domu, kam se vrátila až po roce. Park je obyčejný Asijský kluk, který miluje komiksy. Je také poměrně osamělý a raději se drží zpátky od ostatních. Parka jsem si oblíbila, ale Eleanor mi tedy moc nesedla. Nelíbilo se mi moc to, jak se chovala. Nevím no, zkrátka mi nebyla sympatická, což je mi docela líto.

Abych řekla pravdu, kniha mě trošku zklamala. Očekávala jsem od toho mnohem víc. Čekala jsem větší romantiku, na kterou jsem se těšila a kvůli tomu jsem si také knihu přečetla. Nicméně u knihy jsem se pobavila a zařadila bych ji spíše do oddechového čtení. Kniha se odehrává v roce 1986, což nechápu, protože jediné, co tu dobu připomínalo je to, že používali Walkmany. Krom toho v knize se posmívali Eleanor, že je "ta tlustá chipmunčice Eleanor", jenže film Alvin a Chipmunkové 2 šel do kin až v roce 2009... :D Ještě tam bylo že koukali na nějaký film z roku 1999, jenže jsem už zapomněla jméno. Pardon, ale já to prostě musela napsat :D

Eleanor a Park. Přesně si
vybavuji tuhle scénu :(

Na konci knihy jsem brečela, ale né proto, že to skončilo smutně. Ale proto, že to neskončilo nijak. Byla jsem smutná z toho, že jsem nevěděla, jak to skončilo. Hodně lidí, co E&P četli říkají, že kniha by mohla být o ty dvě slova delší a já jsem s nima. Jen ty dvě slova! To by mi ke štěstí stačilo. Ten konec je napsaný tak, že to na Vás působí asi tak, že následuje ještě pár stránek, ale někdo Vám je musel vytrhnout, protože na konci není ani poděkování, nic! Přesto, že jsem hrozně naštvaná, autorku obdivuji za to, že tohle dokázala ve čtenářích vyvolat.

Eleanor :D :D Přesně takhle jsem
si ji při čtení představovala.

Ve většině knížek, co jsem četla a byli napsány ze dvou (a více) pohledů jsem se moc nevyznala. Často jsem musela několik stránek otočit, abych si vzpomněla, o kom se teď vlastně mluví. U Eleanor & Park ale ne. Kniha je totiž psána v erformě, takže to šlo vždycky díky osobám dobře rozeznat (Je to srozumitelné?). Bylo úžasné sledovat, jak se postavy během příběhu měnili a zlepšovali. Také se mi moc líbí obálka. V jednoduchosti je krása a já jsem ráda, že Nakladatelství Yoli nechalo původní obálku. Nejvíce se mi z obálky líbí ta bublinka :D


I přes ty chyby, co jsem Vám tu napsala, se mi kniha líbila, ale nenadchla mě tak, jak jsem myslela. Každopádně autorčin styl psaní se mi opravdu hodně líbil, takže plánuji, že si přečtu ještě nějakou její knihu. Eleanor & Park dávám 4,3 hvězdičky :) WeRonnie

Za poskytnutí recenzního výtisku vděčím e-shopu Arara.cz. Odkaz na knihu zde. Moc moc děkuji! :)

Poznáš knihu podle anotace? #4

Ahoj,
všimla jsem si, že minulý díl byl skoro před 2 měsíci, takže jsem se rozhodla napsat další. V tomto článku jde o to, že Vám sem dám anotaci na mnou vybranou knihu a Vy musíte můžete uhádnout, o kterou knihu jde. A jelikož si stěžujete, že je to až moc lehké, tak tentokrát už to tak lehké nebude. :P A jestli jo, neříkejte mi to prosím! :D Ještě Vás chci poprosit o to, abyste knihu nehledali nikde jinde, než ve své hlavě.

Autorka

Anotace: Brett Bohlingerová si až do svých 34 let žila jako princezna. Ze dne na den ale přichází o všechno, když zjišťuje, že milovaná maminka, majitelka obří kosmetické firmy, ji vynechala ze své závěti. Přesněji - její díl dědictví jí připadne pouze v případě, že dokáže do roka splnit všechna svá dětská přání, jejichž seznam si jako malá sepsala a na které už dávno zapomněla. Na rozdíl od matky. Jenomže proč by se měla Brett najednou stát učitelkou a ve volném čase dělat sólového komika, když se tak tvrdě připravovala na to, že jednou převezme rodinné impérium? A k čemu by jí byl kůň? Brett se cítí podvedená a ponížená, navíc přichází o práci, jistý příjem i dlouholetého přítele. S vidinou dědictví začíná plnit jeden bod seznamu za druhým a brzy si s překvapením uvědomuje, že jí ten starý ušmudlaný list papíru úplně ovládá. A že jí to vlastně vůbec nevadí … Půvabný románový debut americké autory o cestě za štěstím a o snech, jichž bych se člověk neměl nikdy vzdávat.

Malá nápověda: Kniha vyšla už v roce 2013 u nakladatelství Ikar.

Tak co, víte? :P
WeRonnie

Unboxing (2)

Ahoj.
Když jsem přišla minulý týden ze školy domů, mamka mi úplně s klidem řekla, že mám na poště nějakou knížku a kvůli tomu, že jsem měla ve škole opravdu špatný den jsem to ignorovala a šla jsem do pokoje, a až potom mi to došlo a moje nálada se zvedla na nejvyšší možnou úroveň. Přemlouvala jsem mamku, abychom tam zajeli, jenže pak jsem si vzpomněla na to, že naše pošta změnila otvírací dobu a to, že mají otevřeno ve všední dny od 8 do 11 hodin. -.- A kdy tam mám asi zajet když mám školu?! No nakonec si to mamka nějak zařídila v práci a zajela mi pro ten balík. A já jsem byla hrozně nedočkavá, ale chtěla jsem to zdokumentovat, tak jsem vzala aspoň ten mobil a balík jsem nafotila. Tím chci taky naznačit, že fotky nejsou tak kvalitní, ale to mi snad odpustíte :D

Balík už mám doma ! :3

Menší detail je, že jsem vůbec nevěděla o tom, že mi příjde nějaká
knížka, takže překvapení! Jak já nesnáším překvapení -.- :D

Podle obálky už možná víte, co je to za knížku.
Já to ale věděla hned, jak jsem ji uviděla... :D

Eleanor & Park! Bože můj, konečně to mám doma!

Ta obálka je naprosto dokonalá :3 Co myslíte?

Kartonem opravdu nešetřili! Aspoň se knize nic nestalo...

Jak já nemám ráda, když píšou komentáře od spisovatelů na přední obálku! -.-

Jak já tu bublinku miluju :D :D
Děkuju Yoli!

Moc vděčím internetovému knihkupectví Arara.cz za poskytnutí této skvělé knihy jako recenzní výtisk. Můžete se těšit i na recenzi, která vyjde už zítra.
WeRonnie.

Úchylky knihomolů

Ahoj!
Mám tu pro Vás nový článek, který Vás snad aspoň trochu pobaví a snad se v něm i sami uvidíte - tím chci říct, že tyto zvyku jsou spíše z mého pohledu, protože nemůžu vědět, jestli jste všichni stejní jako já. :D Tento článek jsem tedy nazvala Úchylky knihomolů a spočívá v tom, že sem vypíšu zvyky/úchylky/fakty, které já dělám (a určitě nejsem sama). :D Tak jdeme na to...

1. Když vidíme, že v autobusu, tramvaji, prostě kdekoliv někdo čte knihu, "nenápadně" se snažíme zjistit co čte.


2. Ať jdeme kamkoliv, vždy si bereme nějakou knížku i když víme, že stejně nic nepřečteme.


3. Kupujeme víc a víc knížek, jenže ať čteme jak čteme, část nepřečtených knížek se navyšuje! a né snižuje


4. Když se s někým poznáváte, v prvních pár minutách se zeptáte, jestli ten dotyčný čte... a jestli jo, tak máte zábavnou konverzaci ještě na hodně dlouho.


5. Milujeme vůni nových knih.


6. Často si půjčujeme/kupujeme knihy o kterých vlastně ani nevíme o čem jsou.


7. Mezitím, co si ze seznamu knih odškrtneme jednu přečtenou, několik nových jich připíšeme.


8. Říkáme, že knihy nesoudíme podle obalu, opak je bohužel pravdou.


9. Při otevírání nové knihy posloucháme to droboulinké křupnutí. :D


10. Když si někdo chce půjčit do ruky naší knihu, nejdříve zkontrolujeme, jestli má čisté ruce a nic nejí a potom ho seznámíme s tím, jak nesahat na knížku.


11. Při výběru knihy si dáváme pozor na jakékoliv poškození, i kdyby to měl být jen otisek prstu na hřbetu knihy.


12. Naše blbé reakce na to, když někdo říká že nečte: "jako jak nečteš? jakože.. vůbec?!"


13. Bereme všechny záložky co nám příjdou pod ruku... záložek není nikdy dost! :D

Tak to by bylo všechno. Snad se Vám tento článek líbil, protože jsem si s ním dala docela dost práce :D 

Jestli Vás napadl nějaký další, tak mi ho klidně napište do komentáře, ať se pobavím.

Přeji Vám hezký víkend, WeRonnie.

To-Be-Read #12 - Muži, kteří nenávidí ženy

Ahoj!
Tak jo, zase bych se vám tu mohla do nekonečna omlouvat, za mojí neaktivitu, takže dělejte, že tento minulý díl nevyšel skoro před dvěma měsíci, ale minulý týden, děkuju. :D A dneska jsem z mého TBR listu vybrala knihu, která je poměrně známá, takže někteří knihu určitě znají.

Anotace: Novinář Mikael Blomkvist má za úkol vyšetřit starý kriminální případ: Harriet Vangerová, vnučka průmyslníka Vangera, zmizela beze stopy téměř před čtyřiceti lety. Blomkvist se seznámí s Lisbeth Salanderovou, mladou svéhlavou ženou, nepřekonatelnou hackerkou, která se stane pro jeho pátrání nepostradatelnou. Blomkvist a Salanderová tvoří neobvyklý pár, ale dokonalý tým. Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii. Trilogie Milénium nové hvězdy švédské kriminální literatury Stiega Larssona sklidila ihned po svém vydání mimořádný úspěch u čtenářů i kritiky.

Je to tedy kniha Muži, kteří nenávidí ženy, což je první díl z trilogie Milénium. Kniha sklidila velmi dobrá hodnocení, a to - 93 % na Databázi knih a 4.1 hvězdičky na Goodreads. Když si tak pročítám komentáře, nevidím nikoho, komu by se kniha nelíbila. Všichni píší akorát, jak moc se jim kniha líbila a že je to třeba i jejich nejoblíbenější kniha, takže se opravdu těším, až si ji přečtu.

Stieg Larsson

Muži, kteří nenávidí ženy je tedy severská detektivka, konkrétně ze Švédska. Knihu napsal Stieg Larsson a vyšla v nakladatelství Host v roce 2008. Je to celosvětový bestseller a sírie sklidila hned několik ocenění.

Kniha byla 2x zfilmována. Nejdříve v roce 2009, ve Švédsku a později v USA v roce 2011. Oba dva filmy jsou také dobře hodnocené. Zfilmovány byli také ostatní díly ze série.

Přesto, že tato trilogie má 3 díly, z čehož má první díl 536 stránek, vůbec mě neodrazuje, právě naopak. Celá série má dohromady 1 823 stran, dobře, to budu číst opravdu hodně dlouho.

Četl jste někdo? :)
Přejí Vám hezký zbytek dne
WeRonnie.

Recenze - Moře klidu

Moře klidu - recenze

Autorka: Katja Millay
Počet stran: 366
Rok vydání: 2013 (originál 2012)
Nakladatelství: Domino

Anotace: Dva a půl roku. Tolik času uplynulo od té hrozné tragédie. Po ní už nic nebylo jako dřív. I z Nastyi Kashnikové zbyl jen stín holky, kterou byla před tím. Teď je rozhodnuta nechat temnou minulost za sebou a držet si všechny lidi pěkně daleko od těla. Tenhle úmysl jí ale vydrží jen do chvíle, kdy se potká s Joshem Bennettem. Je osamělý stejně jako ona. A neuvěřitelně přitažlivý. Joshův příběh zná kdekdo: všichni lidé, které miloval, zmizeli z jeho života. Teď má sedmnáct roků a zůstal úplně sám. A když je vaše jméno synonymem pro smrt, lidi se s vámi moc nebaví. Až na Nastyu. Ta se naopak Joshe drží jako klíště a postupně se stává součástí každé stránky jeho života. Táhne je to k sobě, jiskří to mezi nimi stále silněji. Ale zároveň se Josh začíná zamýšlet nad tím, jestli se někdy dozví všechna tajemství, která před ním Nastya skrývá. A vlastně ani sám neví, jestli se je dozvědět chce.

Osamělý kluk.

Citově křehká holka.

A zázračná síla druhých šancí.

Děj:
   Sedmnáctiletá Nastya byla před dvěma lety zavražděna. Od té doby už není nic jako dřív. A protože to už doma nemohla vydržet, odstěhovala se ke své tetě Margot. K jejím změnám patří například to, že nemluví. Né že by nemohla mluvit, může, ale nechce. A tak nemluví. S nikým. Schovává se za dost výstředním oblečením a za kily make-upu. Snaží se držet co nejdál od lidí. Proto ta image, snaží se ostatní vyděsit, aby se s ní nikdo nepokoušel bavit.

   Pak je tu ještě Josh Bennett, který má snad největší smůlu na světě. To jediné má. Nejdříve přišel o rodiče a sestru při autonehodě, potom přišel o babičku a nakonec kvůli rakovině i o dědu. Zůstal mu už jenom jeho kamarád, Drew. Jeho osamělost mu ale v podstatě vyhovuje a také se snaží od všech držet dál. 

   Přesto, jak se oba snaží všechny odhánět, je k sobě něco přitahuje. Asi si říkáte, že je to láska, ale tak to není. Táhne je k sobě nenávist. Nejdříve nenávist, potom se už respektovali, a až potom se stali přáteli.

   Abych se přiznala, do čtení této knihy jsem šla úplně naslepo, protože jsem zapomněla o čem tato kniha je a co od ní mám čekat. Ale pak mě šíleně překvapila svou dokonalostí. Do knihy jsem se už po pár přečtených stránkách zamilovala a zamilovala jsem si také hlavní hrdiny. Je mi moc líto, že tato úžasná kniha není moc známá, avšak je opravdu skvělá! I přes vážnost knihy se tam objevoval nějaký ten humor a vtip.

"Kdybychom měli dalekohled, ukázala bych ti Moře klidu"

   Další palec nahoru autorce, za skvělý nápad a úžasně popsané pocity a dojmy. Nastya je úplně na dně, psychicky vytížená a ty její pocity jsou tam podle mě skvěle popsané, skoro jakoby si to autorka sama prožila, což opravdu doufám, že tohle jí jenom napadlo a že to není podle skutečné události. Jak už jsem tedy psala, snaží se skrýt před světem a stále si říká, že jí ten chlap měl zabít úplně, protože v nemocnici ji potom zase oživili. Sama ale říká, že spolu s tou nehodou si vzal celý její život. Dokonce používá i falešné ruské jméno. Josh je také dost osamělý, zoufalý, protože přišel o celou rodinu. Ale i přesto je naprosto dokonalý, tedy aspoň podle mě.

   Tato kniha patří rozhodně mezi ty, u kterých jste naštvaný a smutný, že už je konec. Já osobně jsem posledních 50 stránek četla asi 2 dny, protože jsem hrozně moc nechtěla konec. :( Moře klidu obsahovalo snad všechno, co mám na knihách ráda a čtení mě opravdu moc bavilo. U knihy jsem brečela. A to dost často. Vždycky jsem se těšila, až si půjdu po škole číst. Dokonce jsem si nechtěla číst o přestávkách, nebo v autobuse, protože jsem věděla, že se do knihy začtu a potom jí nebudu chtít odložit a budu akorát naštvaná :D Takže jsem si všechno nechala až domů.

   Naprosto mě překvapil jeden druh myšlenky, a to myšlenky nad smrtí a posmrtným životem. Myslím si, že Katja Millay tyto myšlenky opravdu hezky zpracovala a všechno to do sebe během knihy krásně postupně zapadá. Úplně mě rozdrtil ten konec knihy. Strašně moc bych Vám to chtěla napsat, protože to prostě potřebuji někomu říct, jenže to byste si už vůbec nemuseli číst a to já nechci! :D Autorka má teorii, že po smrti odcházíme právě na Moře klidu.

"děda říkal, že každá žena má nějakou věc, kterou druhému nikdy neodpustí, přes kterou se nikdy nepřenese, a že u každé ženy je to něco jiného. Možná, když se jí lže, nebo když ji chlap podvede. Říkal, že vtip každého vztahu spočívá v tom, najít tu věc a nikdy ji nedělat."  - Josh Bennett, Katja Millay

Zajímavost: Moře klidu opravdu existuje. Neví se sice, zda tam odchází lidé po smrti, ale to místo existuje. Určitě jste si všimli, že na měsíci jsou opticky tmavší místa a právě jedno z nich (poloha viz obrázek) je Moře klidu.

Hodnocení: Knize nemám co vytknout, takže hodnocení je jasné - 5 hvězdiček! Také mi to připomíná, že bych se Vás chtěla zeptat, jestli nemám změnit svoje hodnocení. Místo hvězdiček třeba procenta nebo tak. Klidně mi napište, co používáte Vy, a jestli Vám to vyhovuje. Budu Vám za to moc vděčná.

Doufám, že se Vám recenze líbila, popřípadě, že se Vám líbila i ta

zajímavost. Mně se to zdálo opravdu zajímavé a řekla jsem si, že některým z Vás

by se to mohlo líbit. Jestli ne tak se omlouvám :D

Přeji hezký den, WeRonnie.

Nejočekávanější knižní tituly - Únor

Ahoj,
máme tu začátek února a to znamená, že pro Vás mám další článek Nejočekávanějších knižních titulů, a tentokrát to tedy bude - co vyjde v únoru. Tento měsíc opět vychází hodně knížek a já jsem jich vybrala 8 + bude ještě takový bonus. :D Užijte si čtení.