Nové úlovky #7 - Po hrozně dlouhé době

Ahoj!
Po třech měsících je tu konečně další díl ze série, která byla kdysi pravidelná, ale pak jsem na to trochu zapomněla a teď jsem se rozhodla k tomu vrátit. V této sérii jde o to, že Vám ukážu knížky, které jsem si za měsíc (tentokrát to bude za měsíc březen) přinesla domů z veřejné knihovny. Na dnešek tu mám připraveno celkem pět knížek, takže se tu už asi nebudu rozkecávat rozepisovat.

   První kniha se jmenuje Ve stínu Gilotiny. Přečetla jsem si ji hned ze dvou důvodů, ten první je, že tato kniha je z edice Můj příběh, ze které jsem četla už Titanic, a řekla jsem si, že si přečtu další knížku od nich. Druhý důvod byl ten, že jsme ve škole zrovna probírali Velkou francouzskou revoluci, takže Období gilotiny, tak jsem se o tom chtěla dozvědět něco víc. Jelikož se mi Titanic moc nelíbil, od gilotiny jsem nečekala nic zvláštního, ale nakonec mě kniha mile překvapila a bavila mě mnohem víc než právě ten Titanic. Jediná věc, co mi na knížce vadila, byla ta, že má až moc useknutý konec. Hlavní zápletka se stále řešila, a už zbývalo nějakých 20 stránek dokonce a já jsem nějak nechápala, jak to chtějí ukončit, zdá se, že to nebylo tak těžké, úplný konec autorka stihla shrnout do nějakých 6 stránek...




   Další kniha je Elusion, kterou právě čtu. Knihu čtu už poměrně dlouho, protože když jsem Elusion začala číst, tak mě kniha moc nebavila, jelikož jsem se musela na čtení opravdu hodně soustředit a to nemám moc ráda, protože mi to občas dělá problémy :D Takže jsem každou chvíli musela předchozí odstavec - někdy i stránku - přečíst znovu. No a potom mi do čtení vlezla škola, měla jsem opravdu málo času (proto ta neaktivita...) a ani jsem se nesnažila do toho čtení nějak nutit. Ale teď, když už nepíšeme každý den několik testů, mám konečně čas na blog i na čtení! A musím říct, že Elusion mě začalo docela dost bavit a zbývá mi už jenom asi 50 stránek do konce.




    Třetí knihou je Nahý mezi vlky. Tato kniha vypráví o tříletém chlapci v koncentračním táboře.Tuto knihu jsem si chtěla moc přečíst, jenže než jsem se k ní stihla nějak dokopat, někdo si ji u nás v knihovně zarezervoval, takže jsem jí musela vrátit. :(




   Asi jste zareagovali, že proběhl takzvaný CooBoo Maraton, a i já jsem se chtěla zapojit a kvůli tomu jsem si půjčila ještě knihu Škola dobra a zla. Nakonec jsem se ale stejně rozhodla, že se maratonu nezúčastním "na plný úvazek". Přesto jsem knihu v tom termínu přečetla. Kniha se mi moc líbila a za těch 416 stránek jsem se snad ani jednou nenudila. Nejdříve jsem si myslela, že to bude pro mladší čtenáře, protože i hlavním hrdinkám je 13 let a přece jenom... celá kniha se točila kolem pohádek... Ale jsem hrozně ráda, že mě tohle neodradilo, protože musím říct, že kniha je opravdu super! Vždyť pohádky jsou super! A to, že hrdinkám je 13 jsem za celou knihu nezaregistrovala a řekla bych, že by jim mohlo být klidně i 16 nebo 17 let. :)



   A posledním úlovkem z knihovny je Tetování krví. Tato kniha opět dělí čtenáře na dva tábory, v prvním jsou ti, kterým se kniha neuvěřitelně líbila a jsou z ní nadšení. No a potom tu je ta druhá skupina, kde se čtenáři při čtení hrozně nudili a moc se jim to nelíbilo. Já osobně doufám, že budu patřit spíše k té první skupině a knihu si zamiluji, ostatně, ten nápad se mi moc líbí, tak snad i provedení bude dobré. :)


To by bylo pro dnešek asi všechno. Doufám, že se Vám tento článek líbil a omlouvám se, že tento článek vyšel po tak strašně dlouhé době :(
WeRonnie